Peníze vázané na zlato a stříbro existovaly na světě téměř 6000 let. S dnešními penězi - ničím nekrytými - experimentují státy pouhých 40 let! To je natolik krátká doba, že opravdu nemůžeme mluvit o moderním měnovém systému, ale pouze o jednom velkém ekonomickém experimentu.
Nakupujte aktuálně celosvětově nejvíce podhodnocené aktivum - stříbro!!!
Stříbro stejně jako zlato sloužilo jako uchovatel hodnoty, nicméně důvody k budoucímu růstu jsou trochu rozdílné.
Stříbro podobně jako zlato sloužilo jako peníze, dokonce v některých jazycích stále ještě splývá název pro peníze s názvem pro stříbro. Po mnoho století bylo stříbro nejběžnějším platidlem pro každodenní transakce. Až do 19. století platil v mnoha zemích čistý stříbrný standard nebo bimetalový zlatý a stříbrný standard. U stříbrného standardu byly bankovky v oběhu 100% kryty stříbrem. Papírové peníze mohly být kdykoli měněny za drahý kov v pevném směnném poměru.
V zemích s bimetalovým standardem navíc platil pevný směnný poměr mezi stříbrem a zlatem. Problém bimetalismu spočíval v tom, že poměr cen zlata a stříbra nebyl stálý a v závislosti na něm se měnily i hodnotové vztahy obou mincí. Během 19. století nové se objevila bohatá naleziště zlata a Kalifornii a v Austrálii a zvýšená produkce zlata vedla některé země k přijetí zlatého standardu.
Přijetí zlatého standardu přineslo zvýšení staletí stabilního poměru mezi cenou zlata a stříbra ze 15 : 1 na 18 : 1, což přispělo k tlaku na přechod ke zlatému standardu u zemí používajících bimetalový standard. Do konce 19. století přešlo mnoho zemí na zlatý standard. Stříbrný standard jako poslední opustila v roce 1935 Čína, která se díky němu téměř vyhnula Velké hospodářské krizi.
Stříbro jako drahý kov je stále ještě vnímáno v mnoha zemích v Asii, především v Indii, v Číně, v ropných státech Blízkého Východu a také v Mexiku. Většinou jde o státy, kde jsou ještě dnes zásoby stříbra, a státy, které přešly k systému nekrytých měn teprve nedávno.
Udává kolikrát je zlato dražší než stříbro nebo také kolik uncí (g,kg) stříbra dostanete za jednu unci (g,kg) zlata. Jedná se o význačný ukazatel v oblasti drahých kovů. Dlouhodobý historický poměr 15 : 1 odpovídal mírné preferenci stříbra oproti zlatu, neboť poměr zastoupení stříbra a zlata v přírodě se udává 16:1. Když se podíváme dále do historie před rok 1500, tak se tento poměr pohyboval dokonce mezi 8 až 12 ku jedné.
Aktuální poměr se pohybuje kolem 75 : 1. Tento poměr však ani vzdáleně neodpovídá současné nabídce zlata a stříbra. Reálně je na světě dostupno asi 5krát více zlata než stříbra. Jelikož za aktuálních politických a ekonomických podmínek lze jen těžko očekávat pokles ceny zlata o více než 80 % jen stěží, je velmi pravděpodobné, že cena stříbra poroste. Jen návrat k historickému poměru 15 : 1 znamená více než pětinásobný nárůst ceny stříbra.
Podíváme-li se na aktuální zásoby stříbra zjistíme, že jsou pětinové oproti zlatu, přestože celková historická produkce stříbra je osminásobkem celkové historické produkce zlata. Převedeno do řeči čísel, bylo historicky vytěženo asi 165 tisíc tun (5 miliard uncí) zlata a kolem 1,3 milionu tun (40 miliard uncí) stříbra (údaje z různých zdrojů se zde liší).
Jak se tedy stalo, že je na trhu ročně dostupno jen asi 32000 tun (přes miliardu uncí) stříbra? (z toho méně než 10000 tun (kolem 300 milionu uncí) lze zařadit do kategorie investiční stříbro). Jelikož se drtivá většina každoročně vytěženého stříbra spotřebovává v průmyslu byla velká část historických zásob stříbra nenávratně ztracena - byla průmyslově spotřebována. Dlouhodobý nedostatek stříbra trvá od 80. let minulého století a byl systematicky pokrýván ze státních rezerv a ze zásob investorů. Tyto zásoby jsou nyní zcela vyčerpány.
Hlavním zdrojem stříbra je těžba. Ročně se vytěží asi 23 000 tun (735 milionu uncí) stříbra a roční nárůst produkce se pohybuje do 5 %. Dalším význačným zdrojem je výkup zlomkového stříbra asi 6600 tun. Recyklace a prodej států přidá dalších asi 3200 tun. Nízký objem stříbra ve výrobcích činní recyklaci často neekonomickou. Odhadované zásoby při dnešní míře těžby se odhadují na 15 až 25 let. Oproti zlatu 2/3 produkce stříbra jsou získávány jako vedlejší produkt při těžbě základních kovů (zinek, olovo, nikl a měď) nebo při těžbě zlata .
Asi 75 % roční produkce stříbra se spotřebovává v průmyslu (u zlata je to jen asi 20 %) z toho asi 15 až 20 % připadá na stříbrné šperky.
Díky svým výjimečným fyzikálním vlastnostem je stříbro v dnešním průmyslovém světě téměř nepostradatelné a těžko nahraditelné jinými kovy. Stříbro má ze všech kovů nejvyšší tepelnou i elektrickou vodivost, stejně jako nejvyšší odrazivost, což jej předurčuje pro významné použití v elektronice. Téměř žádný elektronický výrobek nemůže existovat bez malého dílu stříbra.
Stříbro má významné uplatnění také v lékařství, v chemii, a nově také textilním průmyslu. Přes 1200 tun stříbra se ročně spotřebuje při výrobě funkčního oblečení s vetkanými mikroskopickými stříbrnými vlákny. Stříbro má totiž silné antibakteriální účinky, které jsou využívány např. také k úpravě vody.
Velké množství stříbra spotřebuje také zbrojní průmysl, například v raketách a v řízených střelách. Obrovský potenciál využití stříbra je v nově rozvíjejících se technologiích: ve fotovoltaických článcích (kde se již dnes hojně využívá), v nanotechnologiích (kde je velmi ceněno právě pro nejnižší rezistenci ze všech známých kovů).
Stříbro se používá téměř všude ve velmi malých množstvích, což zapříčiňuje velmi neelastickou poptávku po stříbře. I při několikeronásobném nárůstu ceny stříbra, se výrobci pravděpodobně nebudou snažit vyvíjet náhrady, neboť cena stříbra se na ceně výrobku podílí pouze malou částí. Výrobci raději nakoupí dostatečné zásoby i za vysokou cenu, aby zajistili plynulý běh výroby. V mnoha výrobcích je dnes stříbro nenahraditelné, v typickém výrobku je ho sice velmi málo, ale bez něj výrobek prostě nelze vyrobit.
Rozhodně jako fyzický kov. Stříbrné slitky jsou k dostání v hmotnostech od 10 gramů až po pět kilo. Sám doporučuji klientům slitky od 100g výše, neboť za nižší hmotnost se platí zbytečně velké premium. Velmi dobře z tohoto hlediska vyjdou také stříbrné uncové mince.
Protože je stříbro, podobně jako platina a paládium, v Evropě považováno pouze za průmyslový kov, platí se při nákupu stříbra daň z DPH. Máte-li však cestu do Německa, zvažte tamní nákup investičních stříbrných nejčastěji uncových mincí. DPH na stříbrné mince je v Německu jen 7%, tedy do konce roku 2013. Nejznámějšími stříbrnými investičními mincemi jsou americký stříbrný orel (Silver Eagle), australský ledňáček (Australian Kookaburra) a stříbrný vídeňský filharmonik (Wiener Philharmoniker). Většinu investičních stříbrných mincí razí národní mincovny a ty ručí za pravost mincí.
Opční kontrakty a další druhy future kontraktů jsou pro tradery, kteří mají čas a znalosti s obchodováním s komoditami. Také bych si dal pozor na různé stříbrné nebo zlaté ETF fondy, neboť tyto deriváty jsou obchodovány v objemu mnohonásobně převyšujícím fyzický kov od kterého se odvíjí. Chcete mít přece fyzické stříbro místo nějakého virtuálního příslibu ať již banky nebo brokerské společnosti.
Nejvýhodněji a nejpohodlněji lze však fyzické stříbro nakoupit dokonce legálně bez DPH, skrze depozit drahých kovů. A ještě k tomu získáte unikátní online přístup k Vašemu kontu drahých kovů. Vše tedy máte pod kontrolou a můžete kdykoliv směňovat své peníze za dravé kovy a zpět. Můžete také zaplatit fakturu zlatem nebo stříbrem. Dokonce můžete poslat drahý kov např. své rodině nebo obchodnímu partnerovi. Stačí znát číslo jeho depozitu. Více informací o stříbře bez DPH na osobní schůzce. Těším se na naše setkání.
Nechcete-li kupovat stříbro bez DPH, nenakupujte u Nás!